Co si budeme nalhávat, léto pomalu končí a slunných dnů bude čím dál méně. Přesto jsem si našel jeden krásný den, abych pro vás mohl projet kamarádovo Porsche 914. Jak můžete vidět z fotek, Porsche bylo až na pár drobností ve velmi dobrém stavu a jízda to byla opravdu krásná. Neméně zajímavá je i historie toho automobilu.
Příběh Porsche 914 začíná v šedesátých letech, kdy značky Porsche a VW cítily potřebu přivést na svět nový model v rámci své spolupráce. Modely Porsche 912 a VW Karmann Ghia měl nahradit sportovní vůz s elánem Porsche a cenovou dostupností Volkswagenu. Zodpovědnost za celý projekt vzal na sebe Ferdinand Piëch, vnuk Ferdinanda Porsche. Aby se předešlo zmatkům způsobeným výrobou stejného modelu pod dvěma různými jmény, dohodly se automobilky na označení VW Porsche 914/4 a 914/6. Nový model vyráběný od roku 1969 dostal moderní hranaté tvary od karosářské dílny Karmann, sundavací střechu, minimalistický interiér a motor uložený před zadní nápravou. Díky uložení motoru před zadní nápravu můžeme využít dvou zavazadlových prostorů, u čehož jeden je primárně uzpůsoben pro uložení sundavací střechy. Díky tomu není problém jet s autem na dovolenou například do Le Mans.
Používanější čtyřválcový motor 1.8 byl už vybaven elektronicky řízeným vstřikováním paliva od značky Bosch, který mu poskytoval výkon 80 koní. Druhou variantou byl šestiválec 2.0 110 koní z Porsche 911 T, který byl kvůli vysokým nákladům později nahrazen modernější koncepcí. Mnou testovaná 914 z roku 1973 měla už modernizovaný stokoňový čtyřválcový dvoulitr, který disponoval dostatečným výkonem na to, aby se dalo mluvit o opravdovém sportovním svezení s větrem ve vlasech. Motor přenášel svou sílu na zadní nápravu pomocí bezsynchronní pětistupňové manuální převodovky, která mi dávala celkem zabrat. Má totiž „lomený“ první stupeň (k sobě a dolů, kde bývá klasicky 2. stupeň), což poukazuje na sportovní geny a nutnost rychlého řazení. Možná si říkáte, že to zase tak složité není, ale trefit správně dvojku, to byla opravdu muka a jelikož nemáte synchrony, muselo být řazení přesné. Podvozek byl velmi tuhý, což zajišťovalo autu perfektní stabilitu v zatáčkách, takovou pevnost jsem opravdu nečekal. Stejně ostrá byla i brzdová soustava skládající se z kotoučových brzd na všech čtyřech kolech, přičemž zajímavostí je, že brzdové destičky jsou identické s BMW E30. Ty se značkou Porsche se liší pouze ve vyšší ceně. Ovládání je bez připomínek, protože na sportovní vůz z roku 1973 to bylo velmi dobré.
Interiér je minimalistický a kromě schránky u spolujezdce a misky u řadicí páky bez možnosti odložení čehokoliv. Z auta bylo dobře vidět a i přes fakt, že je auto velmi nízké, jsem si nepřipadal, že řídím poštovní schránku. Nezvykem byly původní sedačky, ze kterých jsem měl po 100 kilometrech bolavá záda, ačkoliv jsem zvyklý jezdit na vozítku bez tlumičů. Dále mne zaujaly minimalisticky pojaté sluneční clony, které se skládaly z drátu, kusu molitanu a potahu. Tak to má být.
Z mých poznatků by se dalo usoudit, že se jednalo o skvěle dostupné sportovní auto a automobilky se těšily velkému zájmu. Opak byl ale pravdou. I když byla snaha udělat model 914 dostupným, náklady na výrobu zvedly cenu nebezpečně blízko Porsche 911, která byla a stále je považována za klasiku s krásnými tvary. Nepomohlo ani perfektní ovládání a 914 byla v té době vnímána jako nehezké levnější Porsche. Dokonce se mu přezdívalo ospalý uhlák. I přes snahu automobilek oslovit zákazníky modelem 916, který disponoval motorem z Porsche 911 S o obsahu 2.4 litru a s výkonem 190 koní, nedokázali stlačit cenu na konkurence schopnou hranici. V současné době se ale karty obracejí a model 914 patří mezi vyhledávané kousky, především se šestiválcovým motorem.
Auto na fotkách není žádnou leštěnkou, je pravidelným účastníkem mnoha závodů a dostalo se i ve dvou případech „na bednu“ (Jarní veteránské sosnění 2010, Pražská noblesa 2011). Pokud byste chtěli tento krásný kousek vidět, přijeďte se podívat do Liberce 31. 8 – 7. 9. 2013 na Festival Ferdinanda Porsche spojený s velkou výstavou věnovanou právě značce Porsche. Třeba tam budou pohromadě všechny generace právě Porsche 914.
Co se mého konečného hodnocení týče, moc se mi líbí, jak 914 vnímáte při jízdě. Nejde do ní sednout a jet jako s moderním autem. Musíte vědět, jak správně zařadit, kdy přidat plyn a jak celé auto ovládat. Je to jako se starým domem, který máte rádi. Musíte vědět, jak do dveří správně kopnout a jak zavřít zásuvku u pracovního stolu bez přicvaknutí prstu. Stejné je to i s tímto autem, časem vám přiroste k srdci a je to nádherný únik z moderní doby, kdy slyšíte práci čistě mechanické převodovky a zvuk výfuku prostý jakéhokoliv moderního tlumení. Model 914 je opravdové Porsche, o tom není pochyb.
