TEST Peugeot RCZ THP 155 – Batmobil

Po týdnech strávených za volanty rodinných sedanů, hatchbacků, liftbacků a SUV přišlo opravdové zpestření. Z rakouských dílen automobilky Peugeot totiž po třech letech výroby vyjel faceliftovaný model RCZ, který se mi dosud neustále vyhýbal. Cílem testu bylo zjistit, zda RCZ jezdí tak dobře, jak vypadá, nebo se jedná pouze o další drahý designový nesmysl pro rozmařilé paničky. Už první kilometry na moravských klikatých silničkách ve mně vzbudily něco, co jsem u Peugeotu už dlouho nezažil. Testovací týden se vyvíjel nad očekávání … 

Design – Francouzské TT? 

Ano, tohle bude majitel Peugeotu RCZ slýchávat docela často. Přesto si však vozy nejsou tak podobné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kabina sportovního Peugeotu je posunuta co nejvíce dopředu, krátké kapotě kontrastují neuvěřitelně dlouhá přední světla s lehce nafialovělými kryty. Při pohledu zezadu není RCZ žádná bublina. Nízká linie víka zavazadlového prostoru, elektrický výsuvné přítlačné křídlo, dvojice koncovek výfuku a masivní difuzor jsou částí, které uvidí Vaši protivníci na okreskách nejčastěji. Skvěle vypadá i boubelatá karbonová střecha (za příplatek) a zadní okno. 

V úvodu padlo, že prošel Peugeot RCZ modelového roku 2013 faceliftem. Ten se v podstatě zaměřil jen na přední část, která je nyní sjednocena se všemi nejnovějšími modely automobilky. Otvory v předním nárazníku již nevypadají tak rozšklebeně, mlhová světla nahradily diodové proužky pro denní svícení. I masivní přední světla jsou zcela nová a fialové překrytí jim neuvěřitelně sluší. U testovaného vozu byla navíc xenonová a s natáčením do zatáček, což je funkce, na kterou si velmi rychle a rádi zvyknete. 

Interiér – Jen to nejlepší

Abych řekl pravdu, interiéru RCZ jsem se docela bál. Jednalo se mi hlavně o sedačky, které byly v poslední době u všech sportovních modelů koncernu PSA tím nejslabším článkem. Na pohled nádherné. Na omak však měkké, což mělo za následek slabou oporu těla v zatáčkách. RCZ je však jiné. Kdyby nebyly všude kolem znaky výrobce a nepoznával bych důvěrně známé díly, které RCZ sdílí s dalšími sourozenci, neřekl bych, že sedím v Peugeotu. Vážně, sedačky mají boční vedení, volant je zproštěn všech tlačítek, padne perfektně do rukou a má až neuvěřitelně velký rozsah nastavení. 

Široký rozsah nastavení sedadel a volantu znamená, že se do interiéru poskládá i řidič o přibližné velikosti hrocha. Ano, uznávám, že jsem byl po prvním usednutí za volant celkem v rozpacích. Ihned po nastartování se totiž z přístrojové desky vysune obrazovka multimediálního systému, která to vzhledem k výšce vozu 1362 milimetrů nemá k vnitřnímu zpětnému zrcátku moc daleko. Netrvalo však dlouho a našel jsem si ideální polohu k řízení. Interiér Vás dokonale obklopí a v jednu chvíli se cítíte skoro jako v závodním voze. Trochu zbytečná se mi jeví dvojice zadních sedadel. V případě mého nastavení se dotýkalo opěradlo přední sedačky zadního sedáku, což zde znemožňuje jakoukoliv existenci další osoby. Výhodou je však možnost sklopení zadního opěradla, což skoro dvakrát zvětší mělký zavazadlový prostor o základním objemu 384 litrů.

Testovaná a také jediná verze Allure přináší veškerou luxusní výbavu, jakou můžete v podobně koncipovaném voze očekávat. Luxusní kožené potahy sportovních sedaček mají ve své horní části vyražené logo automobilky, kůži najdete i na přístrojové desce. Ani nízký náklon předního skla však nedovolí, aby se v něm přístrojovka odrážela. Přední sedačky jsou elektricky posuvné a disponují vyhříváním. Výhrady nemám ani ke středové konzoli. Přehledné ovládání klimatizace je po ruce. Totéž platí i o panelu rádia s lesklou povrchovou úpravou.

Protože jsme ve sportovním voze, nechybí řada hliníkových doplňků. Ať už se bavíme o efektních prahových lištách, plaketkách RCZ na kobercích a spodní straně zploštělého tříramenného volantu, nic z toho nevypadá kýčovitě. Skvěle vypadají i hliníkové pedály, s jejichž vysokým ukotvením měly mé boty o velikosti 48 zprvu trochu problém. Na druhou stranu se však perfektně dávají meziplyny. 

Motor

Testovaná verze byla vybavena přeplňovanou zážehovou šestnáctistovkou THP o výkonu 115 kW. Zájemci o silnější verzi mohou mít tentýž motor s výkonem 147 kW, nechybí ani vznětový dvoulitr HDi o výkonu 120 kW. Testovaný motor je dostupný i s automatickou šestistupňovou převodovkou. My jsme však sáhli po manuálu, což je vzhledem k charakteru auta ta lepší varianta.

Šestnáctistovka THP vznikla ve spolupráci koncernů PSA a BMW Group. Ano, tentýž motor najdete i ve vozech MINI, kde se však technici postarali o jiné naladění. Maximální výkon vrcholí až v 6000 ot/min, točivý moment 240 Nm nastupuje již ve 1400 ot/min. Spojení tohoto motoru s dobře odstupňovanou manuální převodovkou s krátkými drahami znamená, že si za volantem užijete opravdu spoustu zábavy. Na dvojku můžete jet až rychlostí 100 km/h, trojka se nechá potáhnout až někam ke 140. Pak už je jen na Vás, na co si troufáte. 

Spotřeba paliva není přehnaně závislá na stylu jízdy. Přesuny po dálnici znamenají odběr 6,5 litru Naturalu na 100 km/h, klidnou jízdou po okreskách se i bez kontrolování jízdního stylu dostanete na 6 l/100 km. Žádná hrůza se nekoná ani ve chvíli, kdy pojedete opravdu rychle. Za celý týden jsem spotřebu nedostal přes 12 l/100 km a to jsem RCZ rozhodně nešetřil. 

Jízda

Nedá se jinak, ale musím zopakovat tvrzení, které jsem uvedl v části o interiéru: kdyby nebyly všude kolem znaky výrobce, neřekl bych, že sedím v Peugeotu! Pryč jsou veškeré neduhy francouzských sourozenců, kteří trpí přeposilovaným řízením a houpavým podvozkem. RCZ je tvrdé, karoserie se nekroutí a na okreskách je s ním neskutečná zábava. 

Moje první jízda vedla přes Prahu, kde jsem se musel vypořádat s tramvajovými pásy, dírami ve vozovce a idioty, kterým červená barva na semaforu nic neříká. Již při prvním vyhýbacím manévru jsem byl příjemně překvapen, jak rychle auto reaguje na pokyny volantu. Dnešní auta totiž ve většině případů upřednostňují lehounké ovládání, což si bohužel vybírá daň v podobě menší ochoty zatáčet. Čas od času také nevíte, jak máte skutečně natočená přední kola a o nějaké zpětné vazbě v řízení nemůže být ani řeč. Opakem tohoto je Peugeot RCZ. Řízení je překvapivě tuhé a přesné, k řazení jednotlivých rychlostních stupňů je potřeba vyvinout mírnou sílu a při šlapání na pedály nemáte pocit, že zanořujete nohy do bláta. Město však není přirozeným prostředím RCZ, proto jsem si cestu Prahou krátil, jak jen to šlo.

Peugeot RCZ ze všeho nejvíce miluje okresky. Technické pasáže s ne moc dlouhými rovinkami. Je to hlavně z důvodu, že RCZ zkrátka chce zatáčet. Pořád a neustále. Ze všeho nejvíce miluje nájezdy s vytočeným rychlostním stupněm, a když se Vám náhodou podaří některou zatáčku lehce přepísknout, dá o tom auto vědět se značným předstihem. Je nezáludné a tak přesné, že to snadno natřete i značně silnějším vozům. Důkazem toho byla jedna odpolední jízda, při které mělo RCZ na zadním křídle neustále nalepenou Audi S6. Na dlouhých rovinkách měl osmiválec s 350 koňmi navrch. Stále však ne tolik, aby byl schopen RCZ předjet. S každou zatáčkou ale přišel debakl. Zatímco se S6 teprve skládala do nájezdu, hbitý Peugeot už byl za návykového dunění přeplňované šestnáctistovky pryč. Vezmu-li v potaz, že váhový rozdíl není vzhledem k výkonovému tak markantní (S6 z roku 2001 váží okolo 1800 kg), musím Peugeotu RCZ složit poklonu. A to má přitom automobilka v záloze ještě verzi se 147 kW! 

Závěr

Omlazený Peugeot RCZ je skvělý sportovní vůz, který si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Výrobci se podařilo vychytat neduhy dosavadních modelů a vypustil do světa auto, které zkrátka chcete řídit. 

Testovaná šestnáctistovka THP nemá s vozem zbytečně moc práce, a pokud zrovna nebudete řezat zatáčky, odvděčí se překvapivě nízkou spotřebou paliva. Nemá smysl rozebírat praktickou stránku automobilu. Peugeot RCZ si kupujete, protože chcete. Na všechno ostatní jsou tady jiní. 

Cena konkrétního vozu: 803 000 ,– Kč