TEST Citroën C5 Tourer 2,0 HDi AT – Na obláčku 2.0

Potkat na českých silnicích Citroën C5 není vůbec náhoda. Prozatím největší zástupce portfolia francouzské automobilky je totiž oblíbený jak u podnikatelů, tak u rodin, které hledají praktické a pohodlné auto. Testovaná druhá generace vozu prošla v loňském roce faceliftem, který někdo nemusí na první pohled postřehnout. Ve skutečnosti se toho však změnilo dost. Testovali jsme karosářskou variantu Tourer s dvoulitrovým čtyřválcem HDi a automatickou převodovkou.

Design

Tvary Citroënu C5 Tourer se vyznačují dlouhými převisy karoserie, prakticky vodorovnou linií kapoty a dlouhým rozvorem náprav. Výše zmíněný facelift se na exteriéru projevuje novou maskou chladiče, a v případě testované verze i novým hnědočerným lakem karoserie. Moderní technologie jsou zastoupeny předními LED světly pro denní svícení, které se představily v rámci prvního faceliftu v roce 2010. 

Délka 4829 milimetrů a dlouhé převisy karoserie mají za následek horší manévrovatelnost ve stísněných prostorech. Citroën situaci řešil a v rámci faceliftu vybavil model C5 Tourer zadní parkovací kamerou. Obraz se klasicky přenáší na velký displej multimediálního centra s novou navigací eMyWay. V noci je však příliš tmavý a hůře čitelný.  

Interiér

Uvnitř modelu C5 na Vás dýchne závan starých dobrých Citroënů z devadesátých let. Nemám teď na mysli použité materiály či kvalitu zpracování, ale hlavně kombinaci útulnosti s celkovou prostorností interiéru. Pohodlné a bohatě dimenzované přední sedačky považuji za jedny z nejlepších ve třídě. Nechybí jim vyhřívání, řidičova sesle byla dokonce vybavena masážním programem. Skvělým prvkem je také možnost dvojího naklopení opěradla, které se poté zádům dokonale přizpůsobí. Tato funkce výrazně zvyšuje komfort cestování a mimo nejvyšší řadu modelů koncernu PSA je dostupná pouze v prémiových limuzínách.

Přehledná a výborně zpracovaná přístrojová deska je opatřena měkčenými materiály příjemnými na dotek a na rozdíl od kůží potaženého provedení se neodráží v předním skle. Klasicky pojatá středová konzola má sice více tlačítek než je zdrávo, po čase si však na ovládání dokonale zvyknete. Z mého pohledu je tak největší slabinou pouze volant s pevným středem. Ten dostal v rámci faceliftu nové hliníkové obložení. Nevýhodou není jeho větší průměr, ale nešťastné rozložení ramen. Nepovedlo se mi ho uchopit, tak jak jsem zvyklý. Pevný střed volantu je prostě out. Potvrzuje to i sourozenec C4, který se v rámci současné generace vrátil ke klasickému volantu.

Motor – Naftová klasika

Pod kapotou testovaného vozu pracoval starý známý naftový čtyřválec HDi o objemu 1997 ccm. Jeho spřažení s automatickou šestistupňovou převodovkou si vynucuje maximální výkon 120 kW a točivý moment 340 Nm. Ten je dostupný až do 3000 ot/min, což zaručuje příjemný zátah v širším spektru otáček. 

Výkon 120 kW je pro skoro 1800 kilogramů těžké kombi tak akorát. Převodovka je laděna vyloženě do komfortu. Nezmění to ani přepnutí do režimu Sport. V případě koupě Citroënu C5 bych se však po žádné jiné kombinaci ani nepídil. Převodovka sice i podle papírových hodnot zvedá spotřebu paliva o více než litr, s kultivovaným a skvěle odhlučněným motorem si však výborně rozumí. Dálniční průměr okolo 7 litrů nafty je navíc stále únosný, stejně jako 8,5 až 9 litrů v městském provozu.

Jízda – Na obláčku 2.0

Když jsem někdy předloni naposledy testoval Citroën C5, nemohl jsem si vynachválit komfort pneumatického podvozku při dlouhých dálničních přesunech. Na druhou stranu jsem byl zklamaný výrazným pohupováním na okresních silnicích a nekomunikativním řízením. Citroën však v rámci faceliftu zapracoval i zde a veškeré dřívější neduhy bez výjimky vyladil. 

Podvozek Hydractive III + si na dálnici udržel dosavadní komfort a na okreskách je vozu větší oporou než dříve. C5 se už tolik nenaklání a dokáže lépe filtrovat nerovností a výtluky. Přestože je cítit rozdíl i v komunikativnosti řízení, přeměnu na sporťák nečekejte. Citroën C5 totiž vždy bude rodinný koráb pro pohodlné cestování a to hlavně v testované kombinaci naftového dvoulitru s automatickou převodovkou.  

Závěr

Lehce omlazená verze Citroënu C5 toho oproti předchůdci nabízí víc, než na první pohled vypadá. Výrobce dokázal vychytat většinu neduhů. Pohodlný koráb si zamilují jak rodiny, tak firemní zákazníci a v neposlední řadě i hračičkové, kteří na palubě najdou spoustu užitečných systémů.

Oceňuji dostatečnou prostornost interiéru, příjemné a kvalitně zpracované materiály a především kožené sedačky, které v rámci třídy nemají konkurenci. Motor si s automatickou převodovkou rozumí výborně, proto bych o verzi s manuálem asi ani neuvažoval. Naopak mezi prvky, se kterými jsem se neztotožnil, patří volat s pevným středem, v šeru vcelku nečitelné symboly tlačítek na středové konzole a zoufale málo odkládacích prostor. 

Dobrá zpráva na závěr: posledním dílkem skládačky faceliftu Citroënu C5 je nová, atraktivnější cena. Se startem letošního roku totiž došlo k plošnému zlevnění naftových variant modelu C5 o 35 000 Kč, což je především pro české spořílky důvod k radosti. Kde jinde totiž seženete za velice slušné peníze takový kus auta?