TEST Hyundai i30 3dv. 1,6 CRDi Premium Trikolor

Hyundai i30 nebyl v naší redakci poprvé. V loňském roce jsme vyzkoušeli pětidveřový hatchback s naftovým motorem CRDi a kombík s benzínovým čtyřválcem GDI. Nyní se však „třicítka“ českému národu představuje v atraktivním třídveřovém hávu, což nemohlo ujít naší pozornosti.  

Design

Přestože obvykle vypadají auta po transformaci v třídveřovou karoserii stále stejně, u i30 se toho změnilo opravdu hodně. Kompletně přepracovaný přední nárazník dodal vozu na dravosti, přesto si ale zanechává drobnou rezervu pro případ příchodu přeplňované benzínové verze. 

Nejmarkantnější rozdíly najdete při pohledu zboku. Třídveřová i30 si zachovala všechny tři základní rozměry shodné s pětidveřovou verzí, nyní však vypadá o dost dynamičtěji. Díky absenci zadního páru dveří se trochu zmírnilo fluidní pojetí designu, což je pro evropského zákazníka jen dobře. Nová linie střechy si skvěle rozumí jak s C sloupkem karoserie, tak s novými zadními světly. Ta jsou opatřena LED diodovou technikou a v noci vypadají fantasticky.  

Interiér – Prémiový mainstream 

U nové generace vozů Hyundai jsem si už dávno zvyknul na skvěle propracované a uživatelsky přívětivé interiéry. Ať sedíte v i20, Velosteru nebo i40, vždycky se budete cítit dobře. A to i v případě, že máte tu nejzákladnější výbavovou variantu. Testovaná verze Trikolor Premium je však vrcholem všeho, co můžete od modelu i30 chtít. Pokud tedy pominu automatickou převodovku a elektrické nastavení předních sedadel, které jsme v tomto případě k dispozici neměli. 

Na první pohled zaujmou perfektní sedačky s výraznějším bočním vedením a novým čalouněním. To kombinuje látku a kůži, což bude v horkých letních měsících daleko praktičtější než celokožené provedení. Skvělým detailem je kontrastní oranžové prošívání věnce volantu a manžety řadicí páky. Neznám také nikoho, kdo by kdy proklínal možnost vyhřívání volantu. Našemu vozu nechyběl ani velký dotykový displej multimediálního systému s navigací. Ovládání je intuitivní, dokonce v českém jazyce. Teď už jen zbývá doplnit češtinu do palubního počítače a bude to dokonalé.

Zjištění, kolik toho Hyundai i30 ztratil absencí zadních dveří na praktičnosti, bylo jedním z hlavních bodů testu. S obtížnějším nastupováním jsem pochopitelně počítal, ale kolik toho třídveřová i30 pojme, mi samotnému vyrazilo dech. Cestování čtyř dospělých lidí není problém, dozadu se pohodlně uvelebí osoby s výškou do 180 centimetrů. Prostor nechybí nad hlavou, ale hlavně u kolen. Toho Hyundai dosáhl větším vybráním zadní strany předních sedadel. Praktickou záležitostí je jejich plastová ochrana se síťkou na drobnosti. 

Problém nenastane ani při převážení batolat. Do zavazadlového prostoru o objemu 348 litrů se pohodlně vejde složený kočár, upevnění dětské sedačky je díky systému ISOFIX dílem okamžiku. Náš malý tester dětských sedaček si cestou spokojeně podřimoval, což je známka dokonalého úspěchu! 

Motor – Naftový vrchol

Naftové srdce testované i30 má objem 1,6 litru, maximální výkon 94 kW a točivý moment 260 Nm. Ten je dostupný v rozmezí od 1900 do 2750 ot/min, pocitově se však spektrum rozšiřuje až k 3500 ot/min. Kultivovaná jednotka CRDi nabízí jak nízkou spotřebu, tak skvělou pružnost. Na okreskách málokdy přesáhnete pětilitrovou hranici, cestování dálniční stotřicítkou vyžaduje odběr zhruba šesti litrů nafty na 100 kilometrů.

Pružný motor dokáže se 1496 kilogramů hmotnou i30 parádně cvičit. V horských průsmycích klidně nechejte zařazenou trojku a jezděte jako s automatem. Řazení si však oblíbíte. Páka se totiž v kulise šestistupňové manuální převodovky pohybuje s nevídanou přesností. Při výběru vozu proto doporučuji zůstat u manuálu. Automatická převodovka totiž motor výrazně otupí a postará se o vyšší spotřebu paliva. 

Jízda

S testovanou i30 jsem během týdne najezdil zhruba 1300 kilometrů a pokaždé jsem dovnitř usedal s úsměvem. V pohodlných polokožených sedačkách se sedí nízko, ne však natolik, abyste neměli parádní přehled o dění kolem vozu. Díky možností nastavení tuhosti posilovače řízení si snadno a rychle vyberete, na jaký styl jízdy zrovna máte chuť. Ve městě doporučuji nastavení Comfort. S vozem se totiž otočíte na pětníku a klidně s prstem v nose. V režimu Sport je volant příjemně tuhý, Normal je klasicky něco mezi. Ani v jednom z nastavení však nečekejte zpětnou vazbu v řízení. To je podle mých zkušeností z posledních let výsadou pouze japonských automobilů. 

Přestože na přední nápravě trůní těžký naftový motor, i30 neztratila chuť zatáčet. Vůz byl stále obutý do zimních pneumatik (průměrná teplota během testu neklesla pod 10°C). Perfektně však držel zvolenou stopu a téměř dokonale filtroval nerovnosti. Člověk, který měl ve vývoji na starosti podvozek, zaslouží velkou pochvalu. 

Podobně dobré zkušenosti mám i s hlukovým utlumením interiéru. Do vozu pronikal pouze valivý hluk od zimních pneumatik, přenášení rázů do karoserie od samotných kol je také spíše výjimečné. 

Závěr

Když se loni na podzim představil Hyundai i30 s třídveřovou karoserií, nevycházel jsem z údivu. Vlastně z něj nevycházím ani teď, pár dnů po skončení testu. Hyundai i30 je od základu dobré auto a dovoluji si jej nazvat silnou konkurencí pro Volkswagen Golf, Opel Astra či jízdně skoro dokonalou Mazdu 3. Absence zadních dveří se sice na praktičnosti podepíše, ne však natolik, aby mě třídveřová i30 přestala zajímat. 

Líbí se mi také cenová politika. Třídveřový Hyundai i30 pořídíte s motorem 1,4 CVVT a výbavou Trikolor za 310 990 Kč. Za tuto cenu dostanete 6 airbagů, rádio s MP3, elektrické ovládání oken a zrcátek, centrální zamykání, ABS a takto bych mohl dále pokračovat. Pokud k tomu všemu přičtu příplatek za benzínový motor 1,6 GDI, který se k vozu hodí trošičku více než diesel, jsme na necelých 346 tisících korunách. Uznejte sami – není to příjemná cena za kus příjemného auta? 

Cena konkrétního vozu: 579 890 ,– Kč