TEST Škoda Citigo Elegance – Namydlený blesk

Škoda Citigo se na našich silnicích objevila koncem roku 2011 a hned si získala řadu fanoušků. Již v prvních měsících prodeje se malá Škoda vyhoupla na vrchol svého segmentu, během roku 2012 jejímu kouzlu podlehlo více než 30 000 zákazníků. Citigo je dostupné se dvěma motory. Redakčnímu testu jsme podrobili výkonově slabší litrový tříválec se 44 kW, který spolupracoval s manuální pětistupňovou převodovkou. Má vůbec smysl se mezi miniauty poohlížet po konkurenci?

Design

Maximální vnitřní prostor na minimálním půdorysu – takhle nějak mohla znít první myšlenka při návrhu Škody Citigo. Tvary 3563 milimetrů dlouhé karoserie s minimálními převisy ještě nespadají do nového designového jazyka automobilky. Přední část se velmi podobá současné generaci Fabie, ale ostře řezaná maska chladiče již v roce 2011 napovídala, jakým směrem se budou ubírat nové modely mladoboleslavské značky. Citigo bylo také prvním vozem, které na kapotě vozí nejnovější ztvárnění okřídleného šípu.

Bočnímu pohledu nejvíce dominují dlouhé dveře, kola natlačená až do samotných rohů karoserie a takřka rovná linie střechy. Dveře svou délkou nijak neztěžují nastupování a vystupování na přeplněných parkovištích. Oproti sesterskému Volkswagenu Up! oceňuji vodorovnou spodní linku zadních bočních oken. Ta sice postrádají viditelné vnější těsnění, cestující na zadních sedačkách však mají pocit větší vzdušnosti interiéru.

Už díky víku zavazadlového prostoru rozeznáte Škodu Citigo od Volkswagenu Up! poměrně rychle. Zatímco v Německu se rozhodli celoprosklené ztvárnění, u nás se musíme spokojit s klasickými plechovými dveřmi. Osobně se mi však zadní partie Citigo líbí trochu víc. 1641 milimetrů široké auto je o pouhý jeden milimetr užší než o třídu větší Fabia. Testovaný vůz byl navíc postaven na čtrnáctipalcových litých kolech s pneumatikami o šířce 165 milimetrů, což vypadá především při pohledu zezadu docela komicky.

Interiér

Uvnitř Škody Citigo je více místa, než by se mohlo na první pohled zdát. Řidič a spolujezdec se na předních sedačkách uvelebí velice pohodlně, osobně by mi však vyhovovalo sedět ještě o kousek níže. Problémem není ani delší cestování. I přes minimalistické vnější rozměry je zde na šířku dokonce více místa, než v současné Fabii! Zadní část interiéru pojme dvojici cestujících. Ti se musí chtě nechtě smířit s obtížnějším nastupováním. Prostoru nad hlavou také není nazbyt, v rámci konkurence však Citigo kraluje. Rozhodně bych uvítal aretaci předních sedadel během překlopení. Po nástupu cestujících dozadu se totiž sedadla nevrátí do původní polohy.

Zavazadlový prostor má základní objem 251 litrů, což je pro většinu zájemců o miniauto plně dostačující. Krátký a poměrně hluboký zavazadelník bez problémů pojme víkendový nákup, a kdo by potřeboval převézt delší předměty, může sklopit dělené opěradlo zadních sedadel. Objem se zvětší o příjemných 700 litrů, nevznikne však rovná ložná plocha. Trochu na větvi budete z krycího plata. To totiž zůstává po otevření víka stále ve vodorovné poloze a jedinou možností je jeho manuální vyklopení s aretací. To samozřejmě není žádný velký problém. Pokud však budete stejně roztržití jako já, nejednou se budete ke kufru vracet, abyste plato sklopili do základní polohy.

U Škodovek jsem si již dávno zvyknul na skvělou ergonomii, kvalitní materiály a excelentní zpracování. Sportovní, kůží potažený volant se výborně drží a je velmi příjemný na dotek. Jednoduché pojetí kapličky přístrojů s centrálně umístěným rychloměrem je přehledné, stejně jako středová konzola s minimem tlačítek a třemi otočnými knoflíky.

Rozhodně doporučuji připlatit si 6600,- Kč za přenosnou navigaci Move&Fun s hlasovým ovládáním. Je propojena s palubním počítačem vozu, čímž odpadá zdlouhavé prolouskávání menu kolébkovým tlačítkem na páčce pod volantem. Dotykové ovládání pracuje skvěle, přístroj se funkčností vyrovná daleko dražším modelům.

Někteří kolegové měli námitky vůči lakovaným částem v interiéru. Samozřejmě, volné plochy v zavazadlovém prostoru jsou celkem nepraktické a patrně budou brzy poškrábány, žlutý kontrast dveří a černých plastů je však fantastický! Interiéru, který je dostupný v béžovém a černém provedení, přidává na hravosti a navozuje příjemný retro dojem.

Motor – Základ stačí

Testovaný kousek byl osazen zážehovým litrovým tříválcem MPI o výkonu 44 kW a točivém momentu 95 Nm. Nový motor s variabilním časováním ventilů je uložen na pomocném rámu a přehnaně nepřenáší vibrace do interiéru.

Agregát má lineární zátah od nejnižších otáček, je dostatečně pružný, tichý a v žádném případě nevysaje Vaši peněženku. S lehkou Škodou Citigo totiž nemá moc práce a v průměru si řekne o 4,5 l/100 km. Spotřeba je však docela závislá na stylu jízdy. Pokud si budete užívat zatáček s otáčkami v červeném poli, počítejte s odběrem okolo 6 l/100 km.

V našem případě byl motor spojen s pětistupňovou manuální převodovkou, na přání se však dodává i robotizovaná skříň ASG. Řadicí páka se pohybuje v krátkých a přesných drahách, oceňuji pojistku proti nechtěnému zařazení zpátečky.

Jízda – Namydlený blesk

Jezdit se Škodou Citigo je vysloveně radost. V hustém městském provozu prokličkujete svižně a s neuvěřitelnou ladností, totéž platí o parkování. Brzdou provozu však rozhodně nebudete ani na okreskách. Malá Škodovka s přesností reaguje na změny směru, a přestože má pouze vlečenou zadní nápravu, rány na nerovnostech nečekejte. Hlavní podíl na chování vozu má jednoduchá, leč propracovaná modulární platforma MQB, která bude postupem času základem široké škály modelů koncernu VW.

Bát se nemusíte ani dálnice. Při rychlosti 130 km/h motor točí 3800 ot/min a dech mu nedochází ani v táhlých stoupáních. Osobně jsem byl velmi překvapen, s jakou grácií se dokáže Citigo držet daleko výkonnějších vozů. Nejlépe je mu však ve městě. Tam je jeho přirozené prostředí!

Závěr

Model Citigo v portfoliu automobilky Škoda vysloveně chyběl. Už dávno jsou totiž pryč doby, kdy by si lidé kupovali Fabii či Polo jako ryzí auto do města. Srovnám-li Škodu Citigo s konkurencí v podobně Kie Picanto, Peugeotu 107 či Fordu Ka, jednoznačně vítězí. Všechny jmenované modely jsou vyráběny s ohledem na nízkou cenu, Škodovka však boj s finančním oddělením zvládla nejlépe.

Z kladných vlastností musím vyzdvihnout líbivý design, zpracování a ztvárnění interiéru, které může konkurence jen závidět a motor, který si zaslouží přídomek „Nejlepší benzínový tříválec“. Trochu smutní budete kvůli chybějící aretaci předních sedadel, zlobivému platu a viditelným nečalouněným plochám zavazadlového prostoru.

Škoda ke koupi modelu Citigo ve výbavě Elegance láká velice přitažlivou cenou 216 900 korun, což je skoro o 30 000 korun méně než nejvyšší stupeň v podání Peugeotu 107! Špičkově vybavenému testovanému modelu nechybí navigace, panoramatické střešní okno, litá kola, klimatizace, vyhřívaná přední sedadla, zadní parkovací senzory, síťový program v zavazadelníku, ESC či systém City Safe Drive, který dokáže zabránit kolizím na křižovatkách.

Prémiová výbava navýšila cenu testovaného miniauta na 282 253,- Kč. Podobně vybavený Peugeot 107 se však bez navigace a panoramatického střešního okna dostane na podobnou částku. A teď se v tom vyznejte …