Vespa patří bezesporu mezi přední výrobce skútrů na světě. Má však také na co navazovat, a to nejen co se týče designu. Také na startovním roštu se během historie motorsportu objevilo několik zástupců této známé italské značky. Jedním z nich je italský závod ve městě Varese z roku 1951, kde tým Piaggio Squadra Corse asi celkem nemile překvapil ostatní závodní týmy, které startovaly v závodu na strojích zcela jiné koncepce. Na tento úspěch navázala Vespa celkem 9krát a slavný odkaz se rozhodla letošní rok následovat modelem Vespa GTV Sei Giorni II edition 300.
Jak je to vlastně s tímto retro kouskem? V poslední době se na trhu motocyklů objevilo mnoho modelů, které odkazují na své předchůdce, jednak vzhledem, jednak svým sportovním duchem. Vespa nestojí nijak pozadu, jenomže v podání tohoto výrobce se nejedná až tak o úplný novátorský počin. Prostým důvodem je to, že Vespa si drží, co se týče designu, svůj standard a nijak razantně nevybočuje. Proč také, tento styl se dle marketingových grafů pořád líbí a stal se víceméně měřítkem vkusu. Není proto důvod něco měnit. Pravdou však je, že modelů je velká škála a není jeden jako druhý.
Na modelu Sei Giorni je asi nejvýraznějším prvkem „faro basso“, tedy umístění světla na blatníku předního kola, ne na řídítkách, jak bývá klasicky zvykem. Další jedinečnou záležitostí je pouze jedna barevná kombinace se sportovními čísly, která opět odkazují na závodní stroj z roku 1951. V kombinaci s červenými detaily působí celek opravdu jako závodní retro.
Co se týče podvozku a motoru, je Sei Giorni shodný s modelem GTS 300, tedy vodou chlazený jednoválec o objemu 277 ccm a výkonu 23,8 koňských sil při 8250 otáčkách za minutu. Tedy na skútr celkem slušný výkon. Pod sedlem je dostatek úložného prostoru, v pohodě se sem vejdou dvě helmy, alespoň otevřené určitě. Prostor pro nohy je bezproblémový a spolujezdec nějakým nedostatkem také netrpí.
Co se týče jízdních vlastností, je tento skútr z kategorie těch svižnějších. No ještě aby ne, když je to potomek takového matadora. Jízda baví, není to jen nudná cesta z bodu A do bodu B. Člověk má skutečně pocit, že jede na něčem s pořádným výkonem. A ani při jízdě ve dvou neztrácí Vespa dech. Výkon je však vykoupen obsahem motoru – majitelé oprávnění jenom na auto se bohužel nesvezou.
Model Sei Giorni není určen pro člověka, který chce hlavně v klidu dojet z práce domů. Spíše se hodí pro lidi, kterým cesta zabere autem 15 minut, ale na Vespě si ji užijí klidně 2 hodiny, protože jízda je bude najednou bavit. Dokážu si bez problému představit cestu dlouhou 100 až 200 km. Dokážu si představit i čtyřčlennou rodinu, kde máma veze jednoho potomka na Vespě Primavera červené barvy a otec s dalším dítětem uhání na Sei Giorni. Pro milovníky historie motorismu ideální volba.
Zdroj: Autorský text Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora / Tomáš Dunajčík
