Psal se rok 2007 a světlo světa spatřil Nissan Qashqai. Auto, které spojovalo dvě rozdílné kategorie. Kompaktní hatchback a SUV. A vznikl vůz, kterému dnes neřekneme jinak než crossover. Roky plynuly, zájem o tuto kategorii rostl, objevovala se nová konkurence, ale Nissan Qashqai zůstával. A nyní se představuje v jeho třetí generaci. Tu jsem dostal do rukou, otestoval a udělal si názor. Jak si průkopník nového segmentu v roce 2022, napříč konkurencí stojí?
Odvážný design exteriéru zůstává
Už v roce 2007, kdy první Nissan Qashqai spatřil světlo světa, se jednalo o velmi designově povedené, originální, pro někoho až příliš nadčasové auto. Tenhle designový jazyk zůstal i u třetí generace a musím říci, že se mi hodně líbí. Originalita a hlavně odvážnost je vidět na mnoha místech. Ať už je to „svalnatější tvarování“, nebo se jedná o ostřeji tvarované LED světlomety, pořádná litá kola, či několik elegantních linií, které chtějí design mírně tlačit i do kupé stylu.
Dohromady tohle funguje velmi povedeně. V mém případě originalitě designu značně přispěla barva. Mnohý by řekl, že tenhle odstín pozornost moc přitáhnout neumí – možná na jiném autě. K Nissan Qashqai skvěle sedl a výborně se doplňoval s černými a chromovými prvky, kterých je v exteriéru požehnaně. Qashqai tak, pokud jde o designový jazyk, stále zůstává určitým průkopníkem, co se nebojí.
Primárně funkční interiér
Sedám na pozici řidiče, rozhlížím se kolem sebe a jsem možná lehce zklamán. Exteriér mě natolik nalákal, že jsem interiér čekal o poznání divočejší. Ten se ale drží při zemi, je zaměřen spíše na praktičnost a funkčnost. Ale to není na škodu. Přesto se v něm najde řada moderních a kvalitních materiálů, pokusů o designovou odlišnost, nebo důraz na moderní technologie. Vlastně po pár kilometrech zjišťuji, že je vše tam, kde má být.
Ergonomicky tvarovaný volant možná vypadá až moc obyčejně, ale dobře padne do ruky. Tlačítka na něm dobře nahmatáte i poslepu. Volič převodovky je pořád klasická „šaltpáka“, i když v modernějším pojetí. Jízdní režim navolím otočení kolečka a stejně tak ovládám teplotu. Pro konzervativněji zaměřené řidiče, kteří mají rádi vše na svých místech, správná volba.
Tím ale neříkám, že by Nissan Qashqai, jeho třetí generace, nějak zaspávala v minulosti. Rozhodně ne. Zůstal důraz na praktičnost, ale přidaly se moderní technologie. Musím vyzdvihnout přehlednost 12,3’’ plně digitálního TFT displeje přístrojové desky, dokonalé provedení 10,8’’ informačního Head-Up Displeje na čelním skle, či na ovládání jednoduchý 9’’ HD NissanConnect displej. I tady bych si možná dokázal rýpnout, že bych ocenil modernější pojetí grafiky, ale když potom vidím perfektní rozlišení parkovací kamery, začíná mi znovu docházet, o co v Nissan Qashqai jde. O praktické použití než kudrlinky okolo. A to chválím.
Proč zůstávat jen ve městě?
To, že Nissan Qashqai stanovil novou kategorii městských aut ještě neznamená, že s crossoverem musíme zůstávat jenom v ulicích. Tedy za předpokladu, že jako já usedáte do čtyřkolky. Konkrétně tedy do auta s mild-hybridní pohonnou jednotkou, která kombinuje 1.3 benzinový čtyřválec s 12V architekturou, nabízející celkový výkon 158 koní. V případě čtyřkolky je vůz k dispozici s bezstupňovou – CVT automatickou převodovkou Xtronic. V konfigurátoru lze sáhnout i po manuálu, ale v tom případě jste ochuzeni právě o pohon 4×4. Dobrého pomocníka hlavně na nezpevněné i rozbahněné cesty, zasněžené silnice či podmáčené louky. Vhod ale může přijít i při městské jízdě nebo na okreskách, když se rozhodnete za to trochu víc potáhnout a zariskovat.
Příjemný společník
Nissan Qashqai se po necelém týdnu testování stal mým příjemným cestovatelským společníkem, kterému bych vytknul opravdu jen drobnosti. Začněme ale pozitivy. Určitě je třeba vyzdvihnout kultivovanost motoru a tichý, nijak výrazně nerušivý chod. Slušná je také dynamika auta, když jedna-trojka v kombinaci 12V systémem pomáhá k trochu svižnějším rozjezdům, které jsou pocitově i plynulejší. Na žádné sprinty to ale s papírovým zrychlením 9,9 nebude.
Kultivovanost se ale trochu ztrácí ve chvíli, kdy začnete v zájmu o sportovnější jízdu motor výrazněji vytáčet. Občas bych měl i výtky k CVT. Nic proti její celkové plynulosti, která nabízí tak trochu utahanější, kontinuálnější jízdní projev. Ale hlavně při zpomalování se čas od času objeví tak trochu nepříjemné pocukávání, ale nic, co by nějak výrazně narušovalo jízdu. To je ale u variátorů obecně známý problém, se kterým je třeba trochu počítat.
A jízdně? Těžko Nissanu Qashqai něco vytýkat, když s ním jezdíte tak, jak máte. Jde o croosover, auto do města, se kterým se bez větších problémů propletete kolonami, s optimálním zrychlením se napojíte na okruh, nebo zrychlíte na semaforech ve snaze stihnout oranžovou. Ani dálniční tempo nevyvolává nijak velké rozpaky, maximálně jsem registroval trochu větší hlučnost od kol, což nemusí nutně ukazovat na nedostatečné odhlučnění auta, ale jen na vlastnost pneumatik.
Trochu rozporuplné pocity mám však z okresek. Nissan Qashqai je naladěný spíše tužším dojmem. To není na škodu, řidič se nemusí bát až nadměrných zhoupnutí, což přijde vhod jak při ostřejším průjezdu zatáčkou, tak i v mírném terénu, kde lze auto držet pod kontrolou a projet úsek bez větších komplikací. Co však autu nesvědčí jsou rozbité silnice, které jsou v interiéru opravdu celkem znát. Tady to není to pravé ořechové, ale zároveň nejde o nic šíleného, co by se nedalo vydržet. V městském provozu, na dálnici a silnicích vyšších tříd to je ale často o hladkém asfaltu a tady nemá Nissan Qashqai sebemenší problémy.
Skvěle začal, výborně pokračuje
Nissan Qashqai v roce 2007 jako průkopník segmentu dobře začal. A teď, s třetí generací lze říct jediné – výborně pokračuje. Až na pár zmíněných drobností mu není, co velkého vytknout. Cenově lze začínat na částce 609 000 Kč ve výbavě Visia se 140 koňovým 2WD mild hybridem. A končit třeba za jedním milionem, v případě výbavy Tekna+ a 158 koňovým 4WD mild hybridem. Jediným omezením může být pro mnohé motor, jelikož je to právě benzinová 1.3, která je jedinou motorizací k dispozici. V mém případě se však jevila jako naprosto dostatečná.
Zdroj: Autorský text Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora / David Hampl
