V roce 1967 se pravidla pro závody sportovních automobilů kategorie Group 6 změnila a nový limit byl 3 litry. A tak si Alan Mann za pomoci inženýra z Fordu Lena Baileho nechal postavit na základu známého Fordu GT40 nový vůz, protože standartní GT40 by se do třílitrové kategorie nevešla. Jako agregát se použil známý a oblíbený formulový motor Ford DFW. Auto bylo pojmenováno Ford P68 podle roku vzniku ,ale častěji se označoval pouze jako Ford 3L GT nebo pouze F3L. Extrémně lehkému a aerodinamickému vozu postačoval standartní výkon motoru bez dalších úprav (okolo 400 koní) k maximální rychlosti přes 350km/h. S vozem závodili největší závodní esa své doby, jako Bruce McLaren, Jochen Rindt, Pedro Rodríguez či Denny Hulme. Ovšem přes velký počet skvělých řidičů v roce 1968 nedokončil ani jediný zavod a v roce 1969 byl přestavěn na otevřený vůz označený jako P69. Přesto ale tento vůz, který částečně formoval mé dětství přes plakát visicí mi nad postelí, pro mě zůstane jedním z nejkrásnějších závodních aut vůbec.
