Ford slavil s modelem Mustang v USA obrovské úspěchy. A tak se šéfové značky rozhodli vyzkoušet v Evropě podobný recept. Vytvořit ne příliš drahý vůz kategorie GT, který by využíval techniku osobních vozů. Mělo jít o dostatečně atraktivní vůz, který se bude dobře řídit a převeze 4 pasažéry. A navíc ten reklamní slogan: „Auto, které jste sami sobě vždy slibovali„, tomu se dalo těžko odolat.
Původní práce na projektu, který tehdy nesl jméno Colt, byly zahájeny už v roce 1964. Vůz byl vyvíjen v souladu s britským výrobním programem, návrh odsouhlasila i americká a německá pobočka. Původně výroba začala v britském Hailwoodu, ale Capri se velmi brzy začalo vyrábět i v Kolíně nad Rýnem. Kromě britských motorů mohl být do vozu montován i vidlicový čtyřválec z německé produkce. První představení veřejnosti proběhlo na bruselském autosalonu v roce 1969.
Všechny verze modelu Capri měly stejnou karoserii a čtyřstupňovou převodovku. Na výběr byla běžná verze, nebo model GT s vylepšenými parametry. Vpředu bylo zavěšení typu McPherson, vzadu listová pera. Základním modelem bylo Capri 1300 s motorem z Escortu, pak byla verze 1300 GT s vylepšením na hlavě válců, Capri 1600, Capri 1600 GT a Capri 2000 GT s německým vidlicovým šestiválcem. Vrcholným modelem byl od roku 1969 typ GXL, který měl třílitrový motor V6. A později v roce 1970 přišlo na trh Capri RS2600 s motorem se vstřikováním paliva a výkonem 150 koní. Tato verze vznikla jako homologační série, v letech 1971 a 1972 totiž Capri startovalo v šampionátu cestovních vozů, kdy zaznamenalo výrazné úspěchy. Vůz vznikl v britském Essexu, ale později se vyráběl v německém závodě. Jednalo se o druhý model Fordu s označením RS (prvním byl Escort RS1600). Kapoty a dveře první vyrobené série byly ze sklolaminátu, boční skla z plastu, což vozu vyneslo přezdívku Plasticbomb. Chybělo i topení a řada součástek z interiéru, také nárazníky byste hledali marně. Vzhled odlišovaly světlomety se čtveřicíc kulatých parabol, které byly původně určené na exportní kusy do USA. Závodní verze RS2600 v šampionátu cestovních vozů dominovala díky nízké hmotnosti, výkonu 260 až 285 koní a upravené zadní nápravě s tlumiči Bilstein. Na konci své kariéry mělo Capri dokonce 325 koní, ale nedokázalo vzdorovat nástupu BMW 3.0 CSL. Německá pobočka se pokoušela tento vůz upravit i pro rally, ale na nezpevněné tratě byl vhodnější model Escort. V Jihoafrické republice, kde taktéž probíhala výroba, byla homologována verze Capri V8 Perana s motorem z typu Mustang, brzdami z vozu Lotus Cortina a kompletně přepracovaným podvozkem a řízením. Majitel firmy Perana, Basil Green, vyhrál 3x jihoafrický šampionát cestovních vozů s tímto typem.
V roce 1972 prošlo Capri faceliftem a objevila se i sportovní verze RS3100. Toho vzniklo jen 349 kusů. Pod kapotou měl třílitrový vidlicový šestiválec z Essexu upravený firmou Cosworth a mnohem více aerodynamických prvků, než původní RS2600. Navíc se Capri v této době vyváželo i do spojených států, americkou verzi odlišovaly jiné přední světlomety a nárazníky. Závodní verze RS3100 měla ještě výraznější úpravy karoserie, výkon 450 koní a opět dominovala šampionátu, který značka BMW opusila.
Druhá generace přišla na trh v roce 1974. Byla delší, širší a vyšší, navíc měl na zádi třetí dveře místo výklopného víka kufru. Vylepšily se brzdy a odpružení, z nabídky zmizely vidlicové čtyřválce. Nejluxusnější výbava nesla nyní označení Ghia a také přišla na trh automatická převodovka. O dva roky později byla ukončena výroba v Británii. Vzniklo také tisíc vozů v černozlaté barvě v rámci edice John Player Special. Utrácet jste také mohli za díly z edice Series X, neboli X-Pack. Gerd Knöziger však měl dojem, že modelu Capri stále chybí v nabídce výkonný osmiválec, takže postavil verzi MAKO s motorem z Mustangu BOSS 302. 33 těchto vozů vzniklo s kastlí druhé generace, dalších 17 pak s karoserií třetí generace. Převodovku dodala firma ZF, tlumiče pak společnost Bilstein.
Třetí generace tu druhou vystřídala už v roce 1978, tedy po pouhých čtyřech letech. Vůz měl karoserii s menším aerodynamickým odporem a nápadnou změnou byly nové svělomety. Po čtyřech letech se z nabídky vytratily motory 1.3 a 3.0 V6. Naopak se v nabídce objevil motor 2.8 se vstřikováním, který se již dříve montoval do modelu Granada. S tímto motorem se vyráběla například verze 280 Brooklands v zelené barvě a s koženým interiérem, sedadly Recaro a samosvorným diferenciálem, která byla určená jen pro britský trh. I zde jste však mohli své Capri vyšperkovat díly X-Pack. Konkrétně šlo o nápadný bodykit, nový podvozek, široká kola a větrané brzdové kotouče. Motor měl upravené karburátory, ventily i těsnění. V letech 1981 až 1982 zase v showroomech postávalo Capri Zakspeed 2.8 Turbo, jehož název odkazoval na závodní speciály. Ten byl poháněn motorem 2.8 z modelu Granada s turbodmychadlem Garett. Speciálním modelem byl pak Aston Martin Tickford Capri, který měl karoserii s unikátním bodykitem s nižším aerodynamickým odporem a velmi luxusně vybavený interiér. Vidlicový šestiválec byl osazen turbodmychadlem IHI a intercoolerem Garett. Vůz měl výkon 205 koní a ve standartní výbavě samosvorný diferenciál. Velké změny se odehrály na podvozku i v brzdové soustavě. Ačkoliv jeho cena atakovala dvojnásobnou hodnotu běžných modelů, vůz konkuroval podstatně dražším vozům Porsche. Celkem vzniklo pouze 100 vozů.
Závodní vozy Zakspeed Capri Turbo vzešly ze spolupráce německého sportovního oddělení a týmu Zakspeed Ericha Zakowskeho, který závodil v německém šampionátu DRM. V té se závodilo podle skupiny 5, která měla velmi benevolentní pravidla. Na hliníkovém rámy byly laminátové panely karoserie vzdáleně připomínající sériový vůz. Závodní speciál vážil pouhých 790 kg. Zakowski chtěl použít dvoulitr z Escortu, ale ve Fordu trvali na přeplňovaném motoru 1.4, který byl na konec vyladěn na 460 koní. Titulu se vozy dočkaly až po vychytání dětských nemocí v sezoně 1979. O rok později chtěl tým zvítězit absolutně i nad vozy Porsche, což se mu nejprve s novým větším motorem povedlo, ale následně přišel administrativním rozhodnutím o dvě vítězství a souboj prohrál.
Capri se vyrábělo dlouhých 18 let a celkem vzniklo 1.9 milionu vozů. Na značné popularitě vozu se podepsalo i jeho nasazení do seriálu Profesionálové, jehož některé díly se vysílaly i v tehdejší Československé televizi.
Foto: Betterparts, Inwatcher, Influx, Autobild, Classicandperformancecar, Wikipedia, Autoguide, Flickriver, Dark-cars-over-blog, Fifteen52, Autoviva, Flatforum, Classic-Ford, Hooniverse, Mad-spark, Flickr, Speeddoctor, Hatchheaven, Fordcapri, Capri.fordever, Brooklands280, Veteraninatruc
