Hyundai i30 N Performance je vozem, který v redakci vítáme vždy s velkým nadšením. Jakoukoliv změnu týkající se tohoto modelu pak potřebujeme nutně vyzkoušet, a to jen proto, abychom s tímto skvělým vozem mohli strávit další redakční týden.
Protentokrát si pro nás Hyundai připravil hned dvě novinky, nad kterými se musíme v rámci tohoto vozu určitě pozastavit. Tou první je celková modernizace modelu i30, která se logicky propsala i do ostré „enkové“ verze. Druhou o poznání zajímavější novinkou je přítomnost osmistupňového dvouspojkového automatu N-DCT.
Exteriér
Aktuální modernizace přinesla třicítce lehký facelift, převážně pak v pojetí přední partie. Ta nově disponuje světly s integrovaným denním svícením v podobě efektních světelných „klínů“, dále tu máme jinak tvarovanou přední masku včetně nárazníku. Pozadu nezůstává ani zadní partie nabízející LED svítilny s novým grafickým pojednáním.
My tu však máme ostré „enkové“ provedení, které je o poznání „kudrnatější“ než jeho klasická „lidová“ verze. Samozřejmostí je tedy ještě výraznější tvarování obou nárazníků, kterým nechybí efektní červeně lakované partie.
Novinková jsou 19″ kovaná kola, která ubrala na materiálu a s tím tak pozitivně i na váze. Po stránce designu bych se sice přikláněl k diskům před aktuální modernizací, na druhou stranu úbytek materiálu přináší další výhodu, kterou je výraznější uplatnění nádherných červeně lakovaných brzdových třmenů.
Další výraznou změnou disponuje zadní partie, ta je vybavena novými koncovkami výfuku s o poznání velkolepějším průměrem.
Hyundai i30 N je i nadále k dispozici v obou karosářských provedeních a já osobně stále nemám jasno, po které verzi bych raději sáhnul. Když pomineme velikost zavazadlového prostoru, každá z nich nabídne velmi osobitý přístup v pojednání zadní partie.
Ve výsledku se mi líbí obě, každá pak trochu jiným způsobem. Fastback podtrhuje sportovní charakter vozu, hatchback naopak, ten si hraje na nenápadný „rodinný“ vůz, který však dokáže ostatním „závodníkům“ značně zatopit.
Interiér
Interiér modelu i30 vždy chválím pro jeho logické uspořádání a dobrou vnitřní ergonomii. Modernizovaná palubní deska vozu nabídne nový displej palubního infotainmentu s propracovanější grafikou, kterou známe z novinkových modelů značky Hyundai. Jeho prostředí tak působí o poznání soudobějším dojmem, stejně tak odezva na jednotlivé povely doznala pozitivních změn.
Interiér „ostré“ N Performance verze se i nadále od běžné i30 liší hned v několika detailech. Tím prvním jsou výborné sedačky s výrazným bočním vedením, které jsou samozřejmě elektricky nastavitelné a vyhřívané. Dále je tu multifunkční volant s opravdu mohutným věncem, disponující kromě standardních ovladačů tempomatu, telefonu, audiosoustavy a palubního počítače, také dvojicí speciálních tlačítek pro volbu jízdních režimů. V případě novinkového automatu tu máme nový ovladač aktivující funkci NGS (N Grin Shift).
Palubka přístrojů je i nadále klasická, stále disponuje dvojicí analogových ukazatelů otáčkoměru a rychloměru. Mezi nimi je pak umístěn displej palubního počítače.
Karoserie fastback pak nabídne větší zavazadlový prostor o objemu 436 litrů, který navíc disponuje o poznání lepším přístupem.
Vylepšený přeplňovaný dvoulitr a automat
Současná modernizace i30 N naštěstí není jen o estetické stránce, v případě nejsilnější verze N Performance sáhli konstruktéři také po technické stránce vozu.
Turbem přeplňovaný benzínový dvoulitr nyní nabídne o 4 kW vyšší výkon, společně s tím stoupla hodnota točivého momentu o 39 Nm. Hyundai i30 N Performance tedy nově nabízí 206 kW výkonu (280 koní) a 392 Nm točivého momentu.
Výkonnější motorizace N Performance je nově také v nabídce s osmistupňovým automatem, který doplňuje nabídku ke klasickému šestistupňovému manuálu. V případě „enka“ se jedná o sportovně laděný dvouspojkový automat, který přichází hned s trojicí zajímavých funkcí.
K avizovaným funkcím patří tzv. N Power Shift, N Grin Shift a N Track Sense Shift. První avizovaný N Power Shift umožňuje rychlejší a intenzivnější řazení při akceleraci vozu a škrtící klapce otevřené více jak na 90 %, druhý N Grin Shift pak umožní maximální výkon motoru po dobu 20 sekund díky overboostu a třetí N Track Sense Shift dokáže rozpoznat na jakém závodním okruhu se aktuálně nacházíte a upravit tak chování vaší převodovky.
Mé první seznámení s druhou avizovanou funkcí pak proběhlo velmi úsměvně, do vozu usedám celkem nepřipravený (v enku sedím již potřetí, nemá mě přece co překvapit) a tlačítko NGS na multifunkčním volantu objevuji až po pár ujetých kilometrech. Po jeho stisknutí letí přeplňovaný dvoulitr okamžitě do otáček, v mém konkrétním případě pak automat odřazuje o dva rychlostní stupně směrem dolů a na středovém displeji začíná odpočítávání dvaceti sekund. Proboha, co se to děje ? Enko se v tu chvíli neskutečně „naježí“ a poskytne vám maximální výkon doprovázený citelně ostřejším řazením.
Osmistupňový dvouspojkový automat řadí dle očekávání, tedy logicky, rychle a velmi plynule. Jeho chování je pak odvisle od zvoleného jízdního režimu. Samozřejmostí je i možnost řazení pádly pod volantem, které jsem si zase po dlouhé době opravdu užil. Manuální řazení vás totiž nechá spadnout klidně do omezovače, přeřazení na další rychlostní stupeň a při plně sešlápnutém plném plynu je doprovázeno efektním „zaprskáním“ ve výfuku a velice návykovým se stává také podřazování, které je doprovázeno automatickým meziplynem a opět výrazným zvukovým doprovodem jdoucím z výfukové soustavy vozu.
I30 N Performance je i s automatickou převodovkou nadále velmi „náladovým“ vozem. Rozličnost jeho chování v návaznosti na zvoleném jízdním režimu je opravdu široká. Enko stále disponuje klasickými režimy ECO, NORMAL a SPORT, které volíte levým tlačítkem na multifunkčním volantu. Pravým tlačítkem se pak aktivuje ostrý režim „N“ a plně nastavitelný režim „CUSTOM“. Vyjmenované jízdní režimy pak mají přesah převážně do odezvy motoru, chodu diferenciálu, hlasitosti výfuku, nastavení tlumičů, nastavení posilovače řízení, nastavení elektronického řízení stability apod.
V případě „enka“ pak pravidelně osciluji mezi úsporným režimem ECO, který tlačí spotřebu k 9 litrům na 100 km a plně nastavitelným režimem CUSTOM (vše do sportu kromě řízení a podvozku), se kterým se budete pohybovat okolo 12 litrů na 100 km.
Nemalých změn se v rámci modernizace dočkal také samotný podvozek, výměna jednotlivých komponentů se velmi pozitivně podepsala na jeho chování, a to v obou jeho krajních polohách. Vůz je tak zase o něco komfortnější například v rámci městského prostředí a stejně tak jistější v ostrém sportovním režimu. Vůz dále vyniká slušnou tuhostí karoserie, která je u varianty Performance v zavazadlovém prostoru i nadále podpořena rozpěrou mezi tlumiči. Výborné je také řízení s jasnou odezvou od kol, jeho vlastnosti se pak samozřejmě mění se zvoleným jízdním režimem.
Hyundai i 30N Performance s automatickou převodovkou za mě stran jízdních dojmů neztratil nic ze svých kvalit. I nadále vůz disponuje dokonalou souhrou motoru, převodovky, diferenciálu, podvozku a řízení, která z tohoto vozu dělá opravdu řidičské auto, se kterým je třeba se sžít. V případě testovaného automatu je pak avizované sžití o malinko jednodušší.
Závěrem
Modernizovaný Hyundai i30 N Performance je v nabídce stále za slušné pořizovací ceny. Karosářské provedení hatchback pořídíte v rámci akční ceny již od 769 990 Kč včetně DPH, verze s testovanou automatickou převodovkou je pak o rovných 50 000 Kč dražší. Testovaný fastback startuje na akčních 789 990 Kč včetně daně, automat je pak k dispozici opět o rovných 50 000 Kč více.
Stejně jako nemám jednoznačného favorita ve výběru karosářské varianty, nemám zcela jasno ve výběru převodovky. Každý pořádný „závodník“ půjde nejspíše po manuálu, mě osobně to ale táhne více k aktuálně testovanému automatu. Na voze si totiž i nadále nejvíce cením jeho jízdní rozmanitosti, kdy umí být velmi rychlý a zábavný, na druhou stranu značně poddajný a každodenně použitelný. Skvěle fungující automat pak k této definici sedí opravdu výborně.
Ve výsledku jsem asi dospěl k jednoduchému řešení, chtěl bych mít enka dvě. Jedno v hatchbacku, druhé ve fastbacku, jedno v manuálu a druhé v automatu.
Zdroj: Autorský text
Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora
