Nejsou to jenom zplodiny z výfuků auto, které poškozují přírodu. Auto zatěžuje prostředí mnohem více, než si myslíme. Stačí do něho nasednout, vyrazit, a i kdyby z výfuku nic nevycházelo, stejně tvoříme řadu škodlivin? Odkud se berou? Z pneumatik, z vozovky, po které jedeme, ale třeba také z brzd.
Pneumatiky
Během jízdy vzniká tření, vlivem čehož se pneumatiky postupně opotřebovávají. To vnímáme jako klasické sjíždění. To že se však pneumatika sjede v praxi znamená, že se její povrch o vozovku obrušuje. A dané zbytky někde musí zůstat. A to právě na vozovce, odkud mohou být spláchnuty do přírody, nebo mohou být rozvířeny do vzduchu. Každý pneumatika může být takto lehčí i o téměř jeden kilogram o dobu její životnosti. Když měníme sadu za novou, nechali jsme v přírodě asi 4 kilogramy směsi, která se používá na výrobu pneumatik.
Brzdy
Bez nich se neobejdeme. Při jejich použití také vzniká tření. A to, že musíme čas od času vyměnit jak brzdové destičky, tak i brzdové kotouče jasně naznačuje, že to jsou také brzdy, které mohou škodit v přírodě. I tady s každým zabrzděním vznikají drobné částice, které mohou být spláchnuty do kanalizace, do půdy, ale mohou být i rozptýleny do vzduchu, kde je vdechujeme. A jelikož se na výrobu destiček mohou používat formaldehydové pryskyřice a také kovové prášky, není to pro naše dýchací ústrojí rozhodně nic dobrého. Naopak.
Asfalt
I tady mohou během jízdy vznikat otěry. Tření vlivem pneumatik však není až tak výrazné, a tak se jím nebudeme zabírat. Na co ale upozorníme, to je jízda se sněhovými řetězy, nebo také jízda s pneumatikami, které mají hřeby. Obojí již dokáže asfaltový povrch výrazným způsobem narušovat a kromě toho, že dojde k brzkému poškození vozovky, opět vznikají drobné částečky prachu, které mohou končit jak v přírodě, tak i v našich plicích.
