Redakčním testem nám protentokrát prošla jedna oblíbená automobilová klasika. Testovaným vozem se stal Volkswagen T6 v provedení Multivan, konkrétně pak Multivan Trendline Bulli.
„Téčko“ je již dlouhou řadu let k dostání v různých provedeních, od klasických nebo dvojkabinových valníků, přes skříňové dodávky až po osobní nebo obytné verze. Testovaný Multivan je pak verzí ryze osobní, označení Trendline odkazuje na „základní“ výbavu tohoto modelu. Náš konkrétní kousek dále disponoval 150–ti koňovou naftou, šestistupňovým manuálem a pohonem pouze přední nápravy.
Exteriér – to jsou čisté a elegantní linie
Vnější pojetí vozů „T“ vždy disponovalo jednoduchými a čistými liniemi, které nesly jasné opodstatnění v samotné praktičnosti a účelnosti těchto vozů. Stejně tak tomu je i u aktuální šesté generace. Ta osloví převážně svojí přední partií, konkrétně pak předními světlomety, které nabídnou krásné pojednání, prvotřídní zpracování a velice efektní podpis denního svícení.
Další plusové body pak testovaný kousek získává za své dvoubarevné provedení karoserie. Stříbrno (Reflex) – modrá (Acapulco) kombinace dohromady krásně ladí a vozu jednoduše sluší.
Na předních blatnících se můžete všimnout plakety s nápisem „BULLI“. Ta se odkazuje na vozy ze speciální edice „70 let BULLI“, které vzdaly hold 70-ti letému výročí existence vozů této řady. Testovaný vůz sice do této edice nepatřil, disponoval však volitelným paketem BULLI.
Ryze praktický interiér
Interiér testované verze Trendline je celkem strohý a zaměřený na praktickou stránku věci. Žádné velké rozmazlovaní tedy neočekávejte.
Čisté linie exteriéru se úspěšně propisují i do samotného interiéru vozu. Palubní deska disponuje přehlednými horizontálními proporcemi a členěním. Kaplička přístrojů potěší klasickými ručičkovými ukazateli otáčkoměru a rychloměru. Poněkud zastarale už bohužel působí digitální displej mezi budíky a velké nadšení nevyvolá ani 6,3 palce široký displej palubního infotainmentu.
Chválit však musím samotný multifunkční volant a ergonomicky ideální nasazení řadící páky do palubní desky. Kladné body pak palubní deska získává také za velké množství odkládacích prostorů.
Sedmimístná specifikace vozu nabídne v druhé řadě dvojici otočných sedaček, v třetí řadě pak posuvnou trojmístnou lavici. Otočné sedačky druhé řady, dále kromě možnosti posunutí, nabídnou také loketní opěrky po obou stranách a do roviny sklopná opěradla. Zadní lavice disponuje sklopným opěradlem, navíc pak nabídne i trojici výsuvných úložných boxů, které jsou situovány pod sedákem samotné lavice.
Ve voze byl dále k dispozici skládací „konferenční“ stolek, který je součástí výplně bočních posuvných dveří. Při otočeni druhé řady sedadel (proti směru jízdy) je následně možné avizovaný stolek ukotvit do boční části vozu, ze kterého se v ten okamžik stává pojízdná kancelář.
Velikost zavazadlového prostoru je odvislá od polohy zadní posuvné lavice. Její posuv je bezproblémový, stejně tak jako u otočných sedaček druhé řady. Vůz byl dále vybaven také skládacím lůžkem, konkrétně se jednalo o složený očalouněný molitan, který se rozložil na předem rozloženou zadní lavici a sklopené sedačky z druhé řady. Aplikace je velice jednoduchá, molitan je však ve složeném stavu celkem objemný a zabere tak dost místa v zavazadlovém prostoru.
Motor a jízda
Testovaná verze Multivanu byla vybavena naftovým přeplňovaným dvoulitrem, který disponoval výkonem 110 kW (150 koní) a krouticím momentem 340 Nm. Tato „lidovější“ varianta motorizace dále spolupracovala s šestistupňovým manuálem a poháněla pouze přední nápravu.
„Šestkový“ Multivan umí nabídnout i výkonnější 146-ti kW variantu, dvouspojkový sedmistupňový DSG automat, nebo pohon všech kol.
Vraťme se ale k testované specifikaci, 110 kW výkonu je pro Multivan jednoznačně dostačujících. Pohonná jednotka dále vykazuje příjemný sametový chod a celkem rozumný apetit. Se spotřebou jsem se během týdenního redakčního testu pohyboval pod hranicí osmi litrů nafty.
Dále tu máme šestistupňový manuál, ten je samozřejmě ideálně odstupňovaný a motor, při dálniční „stotřicítce“ a zařazeném šestém rychlostním stupni, nechává převalovat okolo dvou tisíc otáček. Velmi příjemná je však kulisa samotné řadící páky, ta disponuje krátkými a přesnými drahami řazení a v kontextu s již zmiňovanou výbornou ergonomií je s tímto manuálem opravdu radost řadit.
Volkswageny této kategorie nikdy nebývaly tak „dodávkovité“ jako jejich konkurence. Převážně pak díky svému měřítku, vnitřní ergonomii nebo například podvozku. Tato alchymie pak zcela logicky setrvává i u modelu T6.
Podvozek aktuálně testovaného Multivanu se po většinu času projevoval velmi komfortně a společně s avizovaným ergonomií nebo skvělým řízením vám celkem obstojně dá zapomenout na to, jaké kategorie vůz vlastně řídíte.
Závěrem
Dle technické specifikace, kterou jsme k vozu v době testu měli k dispozici, byla základní cena tohoto modelu 999 990 Kč včetně DPH. Cena konkrétního testovaného kousku včetně výbavy pak činila 1 150 852 Kč včetně DPH.
Volkswagen T6 patří jednoznačně k premiantům své třídy. Vyniká prvotřídním zpracováním jak exteriéru, tak interiéru. Samotný interiér nabídne navíc výbornou ergonomii a u testované verze velikou variabilitu vnitřního uspořádání. Chválit však musím také jeho pohonnou jednotku, a to pro její sametový chod a pro její adekvátní výkonnost.
Volkswagen T6 to ve svém segmentu nemá rozhodně jednoduché. Do karet mu nehraje jeho vyšší pořizovací cena a také stále se zlepšující konkurence. Volkswagen však neusíná na vavřínech a aktuálně nám servíruje modernizovanou verzi 6.1, kterou pro vás snad již brzy také otestujeme.